Básník Gnedich Nikolai Ivanovič: biografie, kreativita a zajímavosti

Gnedich Nikolai Ivanovič je básník a publicista, který žil v naší zemi na přelomu 18. a 19. století. Nejznámějším je překlad Homerické Ilidy do ruštiny, tato verze se nakonec stala referenční. Život, osud a práce básníka budou podrobně popsány v tomto článku.

Gnedich Nikolai Ivanovič: biografie. Dětství

Budoucí spisovatel se narodil v Poltavě 2. února 1784. Jeho rodiče pocházeli z starodávných šlechtických rodů, v té době téměř zchudli. Malý Nikolaj ztratil svou matku dříve, a pak téměř ztratil svůj život - neštovice byla strašná nemoc v těch dnech. Byla to nemoc, která znetvořila Gnedichovu tvář a zbavila ho očí.

V roce 1793 byl chlapec poslán na studium v ​​teologickém semináři Poltava. O pět let později se škola rozhodla přemístit studenty do Novomirgorodu z Poltavy. Ale Ivan Petrovich, otec Gnedichův, vzal svého syna ze školy a poslal ho do Charkovského sboru. V těchto letech byla tato instituce považována za nejprestižnější ukrajinskou školu. Collegium, budoucí básník, absolvoval v roce 1800, poté se přestěhoval do svého trvalého bydliště v Moskvě.

Zde spolu se svým dlouholetým přítelem Alexejem Yunoshevským byl přijat jako strážce na moskevské Státní univerzitní gymnázium. Ale během několika měsíců byl mladý člověk převeden na oddělení filozofie studentem, který absolvoval v roce 1802 skvěle.

První publikace

V univerzitní době se Gnedich Nikolai Ivanovič stal přítelem s členy přátelské literární společnosti, mezi něž patřily A. Turgenev, A. Merzlyakov, A. Kaisarov. Básník měl také přátelství s dramatikem N. Sandunovem. V těchto letech mladý muž miluje tyranské myšlenky, čtené F. Schillerem.

Roku 1802 se Gnedich připomíná jako radostná událost - poprvé se vydává jeho překlad. Byla to tragédie "Abyufar", kterou napsal Francouz J. Ducis. Současně je publikováno původní dílo spisovatele - příběh "Moritz nebo oběť pomsty". A o rok později se objevují dva překlady Schillera - román "Don Corrado de Gerera" a tragédie "The Fiesco Conspiracy".

Ale peníze, i přes to, že začaly tisknout, stále ještě nestačí, takže plány pokračovat ve studiu musí odejít. V roce 1802 se básník přestěhoval do Petrohradu. Zde je organizován úředníkem v oddělení veřejných škol. Toto místo Gnedich obsadí až do roku 1817.

Veškerý volný čas zaplatí spisovatel pro studium divadla a literatury. V této oblasti dosáhl značného úspěchu a také sdružil známost s Puškinem, Krylovem, Žukovským, Derzhavinem a několika budoucími dekombristy.

Služby

Gnedich Nikolai Ivanovič rychle získal slávu jako vynikající básník a překladatel. Tato sláva otevřela před sebou domy mnoha vysoce postavených a pozoruhodných obyvatel Petrohradu, mezi nimi i Olenin a Stroganov. Díky sponzorství těchto osob se spisovatel stal členem Ruské akademie v roce 1811 a později byl jmenován do funkce knihovníka v Imperiální veřejné knihovně, kde byl pověřen katedrou řecké literatury.

Brzy se Gnedich Nikolai Ivanovič stal blízkým přítelem s Oleninem. Byly sjednoceny společným zájmem o divadlo a starověký svět. To výrazně změnilo materiální a oficiální postavení básníka.

Většina z těchto let spisovatel platí čas pracovat v knihovně. Do roku 1819 sestavil katalog všech knih, které byly v jeho oddělení, a zaznamenal je do zvláštního listu. Gnedich navíc často prezentoval na schůzích knihovny.

Sbírka knih

Ve svém životě byl Gnedich NI naivní a prostě smysluplný. Životopis spisovatele říká, že jeho jedinou vášeňmi jsou literatura a knihy. První mu pomohl získat titul akademika a hodnost státního radního. Pokud jde o knihy, Gnedich shromáždil ve své osobní sbírce asi 1250 vzácných a někdy i jedinečných svazků. Po smrti básníka se všichni odešli do Poltavského gymnázia. Po revoluci se knihy dostaly do knihovny Poltavy a pak byly některé z nich transportovány do Charkova.

V roce 1826 dostal Gnedich titul odpovídajícího člena Akademie věd Petrohradu. Během svého života se zabýval překladem děl Voltaire, Schillera, Shakespeara.

Nemoc a smrt

Gnedich Nikolai Ivanovič - dobrý básník a ocenil jeho současníci. Ale ne všechno v jeho životě bylo tak růžové. Nemoci, které začaly v dětství, ho nezanechaly. Spisovatel několikrát cestoval na Kavkaz, známý svými minerálními vodami. Ale to jen pomohlo na chvíli. A v roce 1830 se onemocnění zhoršila s obnovenou energií, kromě toho přidaly bolest v krku. Léčba v Moskvě umělými minerálními vodami neměla žádný účinek. Navzdory svému zdravotnímu stavu se básník v roce 1832 podařilo připravit a publikovat sbírku básní.

V roce 1833 spisovatel chřipka ochromil. Oslabený organismus netrpí novým onemocněním a 3. února 1833 zemřel básník ve věku 49 let. To končí s krátkou biografií. Gnedich Nikolai byl pohřben v Petrohradě na hřbitově Tikhvin. Nakonec ho doprovázely Puškin, Krylov, Vyazemsky, Olenin, Pletnev a další významní literární postavy té doby.

Kreativita

V srdci textů spisovatele byla vždy myšlenka národnosti. Gnedich Nikolai Ivanovič se snažil vykreslit ideál harmonického a pracujícího muže. Jeho hrdina byla vždy plná vášní a milování. To je důvod, proč tak básnický zájem básníka o Shakespeara, Ossiana a starověké umění obecně.

Homerické postavy vypadaly jako Gnedich ztělesnění hrdinských lidí a patriarchální rovnosti. Nejslavnější z jeho tvorby byli "Rybáři", ve kterých spisovatel kombinoval ruský folklór s homerskou stylistikou. Není divu, že tato idyla je považována za nejlepší originální tvorbu Gnedicha. Dokonce i Puškin v poznámce k jeho "Eugene Onegin" citoval linky z této práce, zejména popis bílé Petersburg nocí.

Mezi spisy spisovatele stojí za to zdůraznit následující:

• "Krása Ossian".
• "Dormitory."
• "Peruánský k Španělovi."
• "K příteli."
• "Na hrobě matky."

Iliad

V 1807, Gnedich Nikolay Ivanovich převzal překlad Iliad. Verše byly psány s hexametrem, který byl blízko k originálu. Navíc to byl první překlad ruského verše Homera. Práce trvala více než 20 let a v roce 1829 byla zveřejněna úplná verze překladů. Práce měla obrovský společensko-kulturní a poetický význam. Pushkin tomu říkal "velký výkon".

Samotná myšlenka překladu přišla do Gnedicha v raném dětství, když poprvé četl dílo Homera. Před ním se zúčastnilo mnoho známých spisovatelů, včetně Lomonosova a Trediakovského. Ale žádný pokus nebyl úspěšný. Tento stav věcí dal Gnedichovi ještě větší váhu a význam.

Zajímavé fakty

Gnedich Nikolai Ivanovič žil spíše překvapivý život. Krátká biografie spisovatele může být tvořena pouze zajímavými událostmi, které se mu staly:

• Olenin najednou představil Gnedicha jako slavného a vynikajícího tlumočníka v salónech velké vévodkyně Catherine a císařovny Maria Feodorovny. Známost s vládnoucí osobou se stala pro básníka rozhodující. Díky ní pomáhala spisovateli po celý život, aby mohl věnovat celý svůj čas překladu Iliad.
• Gnedich byl první, kdo začal publikovat básně mladého a neznámého Puškina.
• Spisovatelovi byly uděleny dva rozkazy pro jeho literární činnost - Vladimír IV. A Anny II.

Dnes ne každý školák ví, kdo je Nikolai Gnedich a jaký přispěl k ruské literatuře. Nicméně, jeho jméno bylo zachováno v staletích, a překlad Iliad je stále považován za nepřekonatelný.