Hádka znalců, nebo "Je to skoro půlnoc, ale Herman už neexistuje

"A jaké je to tajemství?" - ptáte se. Kdo je Herman, jaká je půlnoc a obecně o čem mluvíme? Ve skutečnosti je všechno jednoduché: je to chytlavá fráze od Puškinovy ​​"královny piků". Je to Puškin, jen on?

Trochu historie

Zpět v roce 1833 Alexander napsal próza příběh, s nedokončený příběh, který mu přinesl však větší slávu a opakovaně vydán do zahraničí. Mystical intriky, téma osudu, štěstí, kartozhnogo vášeň, nadšení ze hry - to bylo velmi populární v sekulární společnosti. Mladí lidé nejsou bohatí, ale ctižádostiví sní o tom, že "dělají štěstí" díky hře. Oživení zloději života ztuhli nervy a získali nové pocity a vsadili obrovské množství. Emoce přetékající, tajemství a intriky, vyhledávání ochraňoval kombinace slibují 100% zisk si, tajnou lásku, svést nevinnost, lidské bezohlednosti - takové atmosféře naplněné příběhu, které se rozezní slavný „Oh blíží půlnoc, a Herman vše ne! "

Spiknutí a hrdinové

Hrdinou příběhu je mladý muž, německý zrod, jménem Hermann. Je vášnivý, ale chudý, šetří peníze, nevzal karty, ačkoli sní o rozbití banky a přes noc se stal bohatým člověkem. Jeho přítel jednou mluví o své babičce, která pravděpodobně zná tajemství "tří karet", pomocí kterých můžete vydělat miliony. Stará hraběnka má chudého žáka - Lisu. Po jejím sňatku se hrdina snaží přiblížit staré ženě. Fráze "už se blíží o půlnoci a Herman tam není" je to, co Lisa říká, a čeká na předpokládaného milence. Všechno však končí smutně. Hraběnka, vystrašená Hermannem, umírá. Ví, jak rozpoznat karty, a to i dvakrát, když získá velké vítězství. Třikrát však hraje čistě a šel šíleně. Nyní je podrobnější o tajemné fráze "je už půlnoci, ale Herman tam není" a některé "chyby" v pravopisu.

Dvě "Queen of Pades"

Začátkem prosince 1890 se diváci Mariinského divadla v Petrohradě dostali k premiéře opery, která pro třetí století nepocházela z nejprestižnějších scén světa. Toto je "Královna piků", jejíž hudba napsal velký PI Čajkovskij. Práce vychází ze samotného příběhu o Puškinovi a také z básní Derzhavina a Ryleevy, Žukovského a Batyushkova. Autor libreta je bratr skladatele Modest Čajkovskij. Zdá se, že přišel s budoucím aforismem: "Je to skoro půlnoc, ale Herman tam není."

Dva Hermanové

Proč Čajkovskij? Protože neexistuje žádný takový návrh v textu Pushkin. Není to původní básník, který úspěšně používá libretist. Stejně jako hlavní postava v opera - ne přímý dvojnásobek hrdiny příběhu. Herman ("The Queen of Spades" -oper) je jméno charakteru, je napsán jedním písmenem "n" a toto je úplně správné - patronymický, odvozený od něj - Germanovna, Germanovich. V příběhu čteme: "Hermann byl synem Russified German Heillip;". To znamená, německé příjmení hrdina, ruská varianta psaní moderního německého slova "Hermann" od "jejího Manna", tj. muž, muž, manžel. Puškinova poezie, stejně jako jeho próza, tak jasně ukazuje, jak kreativně se autor přiblížil k tomuto jazyku, mistrovsky hrál určité jazykové jevy. Ale pokud nevíte takové jemnosti, můžete učinit chyby v pravopisu a interpretaci slova.

Význam fráze

Pokud jde o význam fráze, stal se okřídleným, frazeologickým. V jakém případě bude jeho použití zavedeno? Předpokládejme, že když mluvíme o pozdější osobě. A chcete nejen zdůraznit samotnou skutečnost nepřítomnosti někoho, ale udělat to ironicky. Nebo když chcete vyjádřit zklamání nad tímto zpožděním. Pak se ukázky na náramkové hodinky a v úmyslně dramatickém hlasu říkají: "Je to skoro půlnoc, ale Herman tam není!"