AP Chekhov, `Název koně `: shrnutí

Článek obsahuje stručný soupis Čechovova koně. I zde se vysvětlují některé detaily uvedené v příběhu, aby to lépe pochopily. Zobrazí se verze původu a údaje o publikaci.

Publikace

Tato anekdota byla přijata pro publikaci mladým Čechovem a byla poprvé vydána v petrohradském deníku č. 183 pro rok 1885. V podtitulku byl označen náčrt a autor byl A. Chekhonte.

Později se do sbírky děl vstoupila poněkud upravená verze příběhu. Spisovatel sám učinil několik změn: Nahradit slova úředníka hovorový „byvalocha“ neutrální „se stalo“, „sichas“, aby „nyní“, dodal několik možností jmen koní a byl stažen z textu názvem „Loshadinchikov“ balonu s vychovatelkou.

Dále se podíváme na stručný obsah čechovského příběhu "Příjmení koně".

Děj

Generálmajor Buldejev trpí bolestem zubů. Doktor navrhl vytrhnout zub, ale generál zubu se omlouvá. Pomůcky nemohou zastavit bolest. Úředník Ivan Evseich naznačuje, že se obrátí na lékaře Saratovského lékaře, jak říká, čaroděj, který lze snadno pomoci telegrafem. Poplyuet, šeptem - a bez bolesti. Teprve pak by měl být odeslán telegram s žádostí a jeho jméno by bylo zapomenuto úředníkem. Jméno je údajně jednoduché, s připojeným koněm.

Dále v celém příběhu jsou řazeny řady variant příjmení na téma "koně a všechno o nich": od Kopytina a Merinova po Troikin a Uzděčkin. V "vynálezu" příjmení se jedná o veškeré domácí prostředí generála, včetně služebnictva. Pro "našel" jméno nešťastného generála dokonce jmenuje pět-ruble prémie, ale úředník říká, že všechny navrhované možnosti jsou "ne stejné."

Oddělení

Následujícího rána vyčerpaného generála, který nemohl usnout, doktor stále odstraňuje zub. Bolest zmizí. A pak, konečně, když odcházející lékaři se snaží uzavřít dohodu s Ivanem Evseich o krmiva pro své koně, říká: „Ano Ovsov jmenuje ten šaman, Ovsov!“

S touto radostnou zprávou běžel k generálovi. Ale v reakci na slova úředníka mu ukázal dvě sušenky:

- Nepotřebuji jméno svého koně! On-it!

Forma a jméno

Obsah čechovského příběhu "Příjmení koně" v souhrnu obecně nepotřebuje, protože je napsán jako anekdota. Takové jsou mnohé příběhy mladého Čechova ("doba Antošího Chekhonte", jak později nazvali vědci toto období biografie). Co to znamená? V textu neexistují žádné popisy a argumenty, formálně to opravdu vypadá spíše jako náčrtek - hlavní role při tvorbě spiknutí patří do dialogů.

Obliba příběhu byla tak velká, že se jeho jméno stalo stabilním výrazem. "Kůň jméno" - to je to, co říkají o něčem, nebo někdo, jehož jméno nebo jméno visí na špičce jazyka, se otočí, ale nikdy vám to nevadí.

Dokonce i fenomén sám o sobě - ​​otočí na špičce svého jazyka - je známo, psychologii a jeden ze sledovaného jevu (Bennett Schwartz) Ilustroval ji ve své práci s tímto příběhem Čechova: člověk nemůže myslet na slova, ale jsem si jist, že to nějak je spojena s koněmi.

Znaky

Generálmajor Buldeev.

Podle vůle autora se důležitá osoba stává komiksovou postavou. Jeho příjmení je jasně v souladu s "baldou". Akce jsou absurdní, i když jsou zcela srozumitelné - možná jejich nesoulad může být odpuštěn zubem pacienta. Je přesvědčen, že spiknutí jsou podvod a podvod, ale souhlasí s odesláním telegramu s žádostí o pomoc určitému léčiteli, který se může zbavit této nemoci a telegrafu. Zachycený společným vzrušením "hledání" jména, dokonce přiřadí cenu za nález. Ale nakonec musím souhlasit s odstraněním zubu, protože jméno kouzelníka ještě není ohlášeno.

Celý obsah čechovského příběhu "Příjmení koně" je založen na této zubní potíži, která se stala generálovi.

Úředník Ivan Evseich.

Prostřední jméno zkráceno z kompletního Yevseyevich záběr na každodenní, mluvených (takových možností - Vassilich Sanych Sergeyitch et al.), Upotrebimo „pro jejich“. Postava je pro děj velmi důležitá, protože pouze "drží špičku jazyka", což je název tohoto Saratova Ovšova, což je jakousi příručkou správné verze. Komiks vyvrcholení je postaven na jeho náhlém osvícení, které, i když pozdě, ale stále se děje.

Čarodějka.

Chybí charakter, díky Ivan Evseich plně dostatečně popsány: byl z bývalých daňových úředníků (spotřebních), Saratov u Tiffanyho svém životě, zuby mluví prvotřídní způsob, milovníka vodky, „hodnotitel“ a „zázrak pane.“ Tato druhá charakteristika zřejmě náležitě motivovala nemocného generála, aby "vyhledal" správnou verzi příjmení.

Doktore.

Ve skutečnosti chyběl příběh. O něm víme jen to, že přišel generál na vozíku, a vyjednávali s úředníkem o ovsa (bod obratu, a to je velmi důležité v grafu). Formálně je smyčka smyčkou, přijíždějící na začátku a na konci příběhu s návštěvami nemocného generála.

Verze původu spiknutí

Jako jedna z hlavních verzí původu spiknutí zmínil Taganrog vtipný incident, známý Čechovovi. Je to asi dva lidé z Taganrogu, velmi prominentní a ne chudí pánové. A pak se jim stalo, že se nějakým způsobem usadili v jednom hotelu. A v zařízených pokojích v té době před vstupem do speciálních desek byly kamenné názvy hostů, které byly zaznamenány jeden po druhém: Kobylín a Zherebtsov. Měli takové názvy. Přes tuto téměř nevědomku se dlouhou dobu smáli v Taganrogu.

Při analýze možného původu čechovského příběhu "Jméno koně" vydávají literární kritici také folklórní povídku o ptácích a vrbě. Toto ukrajinské kolo je zmíněno v jeho díle, zejména literárním kritikem N.P. Andreevem a pohádkou A. N. Afanasyev.

Čechovova znalost této historie potvrzuje vzpomínka jednoho z známých spisovatelů EK Sacharova-Markova, která později řekla, jak jí Čechov dával návrh tohoto díla. Jméno v něm bylo "birdy". Je to stejné jako v závěrečné verzi, "točil se na jazyk" postavy a nikdy mi nepřijel na mysl. Petukovové, Vorobyovci, Sinitsynové, Chizhov se pohybovali ... Zavrtěl hlavou u všech navržených možností: říkají, že to není všechno špatně. Nakonec zvolal: "No, Verbitsky, vzpomněl jsem si, jak moc jsem si pamatoval!" "Povolit mě," zeptali se úžasně, "myslím, že jste říkala, že se jmenuje ptačí pták?" "Samozřejmě," odpověděl, vůbec ne rozpaky, "protože pták někdy sedí na vrbě."